Nejen průřezové výzkumy, ale i mezinárodní metaanalýzy či systematické studie konzistentně dokládají přítomnost závažných zdravotních nerovností mezi heterosexuálními a nehe­terosexuálními lidmi.

V porovnání s heterosexuálními lidmi, neheterosexuální (LGB+) lidé, ale též translidé a další genderově rozmanité osoby (TI+), vykazu­jí násobně vyšší výskyt afektivních (např. deprese) či neurotických (např. úzkostnost) poruch (Pitoňák, 2017; Plöderl & Tremblay, 2015).

Zejména mladí lidé z těchto rozmanitých skupin vykazují dvoj, troj či vícenásobně vyšší sebevražednost (Marshal et al., 2011), která patří mezi mimořádně závažné problémy a z hlediska prevence i intervence stále ještě přehlížené problémy. Vyšší míru sebevražednosti přitom v nedávném souhrnném (systematickém) přehledu potvrdilo 98 % zahrnutých studií (Plöderl & Tremblay, 2015).

Studie také již více než dvě desetiletí pravidelně dokládají vyšší míru užívání drog (Marshal et al., 2008), včetně jejich rizikového užívání za účelem zvýšení sexuálního prožitku (tzv. chemsex) (Uhloyeva, 2018).

Asi nejznámější zdravotní nerovností mezi heterosexuálními a neheterosexuálními lidmi je asymetrické šíření viru HIV, kdy jen v Česku sexuální přenos mezi muži, kteří mají sex s muži (MSM), tvoří setrvale cca 70 % všech nových infekcí (Mravčík et al., 2017).

Výzkumy, které výše zmíněné zdravotní nerovnosti vysvětlují, se shodují na tom, že jejich příčiny nelze spatřovat v sexualitě, ale na nejobecnější úrovni je zapotřebí je spojovat s působením heteronormativní stigmatizace, která zdraví neheterosexuálních osob, ale také genderově rozmanitých osob, ve společnosti poškozuje vlivem komplikovaného působení psychologických a psychosociálních procesů, nejčastěji konceptualizovaných v rámci teorie menši­nového stresu (Frost et al., 2015; Hatzenbuehler et al., 2013; Meyer, 2003; Pitoňák, 2017). V oblasti vyšší zranitelnosti MSM vůči HIV v současnosti poskytuje nejuce­lenější vysvětlující rámec tzv. syndemická teorie (Singer et al., 2017), která koncep­tualizuje vzájemnou interakci a synergii biologických, ekologických a společenských faktorů, jež MSM činí vůči viru HIV i dalším STI zranitelnější.

Odkazy na doporučenou literaturu:

• Frost, D. M., Lehavot, K., & Meyer, I. H. (2015). Minority stress and physical health among sexual minority individuals. In Journal of Behavioral Medicine (Vol. 38, pp. 1-8).
• Hatzenbuehler, M. L., Phelan, J. C., & Link, B. G. (2013). Stigma as a fundamental cause of population health inequalities. In American Journal of Public Health (Vol. 103, pp. 813-821).
• Marshal, M. P., Dietz, L. J., Friedman, M. S., Stall, R., Smith, H. a., McGinley, J., Thoma, B. C., Murray, P. J., D’Augelli, A. R., & Brent, D. a. (2011). Suicidality and Depression Disparities Between Sexual Minority and Heterosexual Youth: A Meta-Analytic Review. In Journal of Adolescent Health (Vol. 49, pp. 115-123): Elsevier Inc.
• Marshal, M. P., Friedman, M. S., Stall, R., King, K. M., Miles, J., Gold, M. A., Bukstein, O. G., & Morse, J. Q. (2008). Sexual orientation and adolescent substance use: a meta-analysis and methodological review. In Addiction (Vol. 103, pp. 546-556).
• Meyer, I. H. (2003). Prejudice, social stress, and mental health in lesbian, gay, and bisexual populations: Conceptual issues and research evidence. In Psychological Bulletin (Vol. 129, pp. 674-697).
• Mravčík, V., Pitoňák, M., Hejzák, R., Janíková, B., & Procházka, I. (2017). HIV epidemic among men who have sex with men in the Czech Republic, 2016: high time for targeted action. In Eurosurveillance (Vol. 22, pp. 1-6).
• Pitoňák, M. (2017). Rozdíly v duševním zdraví mezi ne-heterosexuály a heterosexuály: přehledová studie. In Československá psychologie (Vol. 61, pp. 575-592).
• Plöderl, M., & Tremblay, P. (2015). Mental health of sexual minorities: A systematic review. International Review of Psychiatry, 27, 367-385. https://doi.org/10.3109/09540261.2015.1083949
• Singer, M., Bulled, N., Ostrach, B., & Mendenhall, E. (2017). Syndemics and the biosocial conception of health. In The Lancet (Vol. 389, pp. 941-950).
• Uhloyeva, X. (2018). Chemsex jako sexualizované užívání návykových látek. In Adiktologie v preventivní a léčebné praxi (Vol. 1, pp. 148-157).